Z liberalismu se zrodila republika, která se stala zdrojem svárů, neplodných agitací a všeho špatného, co oslabuje existenci demokracie. Jedině stavovská demokracie, kde jsou si všichni rovni v právech, povinnostech a zodpovědnosti úměrně ke svým úkolům, může státy křesťanské Evropy přiblížit k ideálnímu stavu Božího království na zemi, ve kterém lid skutečně rozhoduje stavovskou soustavou volených zástupců k prospěchu národa a jeho budoucnosti.

Proti nákaze sobeckosti jsou tito zástupci lidu obrazem mravní a hmotné odpovědnosti za vše, co z pohledu své funkce konají pro společnost svou poctivostí. Jedině stavovský stát je zárukou pevnosti demokracie, kde neexistuje nadvláda demoralizovaných chytráků a egoistů. Zákonodárný parlament, vybudovaný na stavovském principu odvolatelnosti poslance, používá ke správě svěřených hmotných statků čestné lidi s čistým morálním štítem.

Základní hodnoty stavovské demokracie jsou:

1) nedotknutelnost poctivě nabytého majetku

2) na místo nezodpovědné anonymity staví osobní zodpovědnost

3) potírání sobeckosti

4) neuznává třídní boj

5) spolupráce všech stavů (stav dělníků, stav zemědělců, stav intelektuálů, stav živnostníků, stav průmyslníků).

Zájmem státu je v stavovské demokracii sociálně a mravně zdravá a pevná rodina. Stát musí věnovat největší péči rodině jako přirozeného svazku muže a ženy, kteří plodí děti, budoucnost národa. Liberální demokracie, když je ponechána sama sobě, zvrhává se k nemravnostem, zabíjí nenarozené a bezbranné umělými potraty, provádějí se eutanazie nemocných, pokud si to přejí, místo života v hospici, televize šíří hrubosti jako základ nové morálky, všude, kde hmota strhává v životě vše na sebe, upadá duchovní život a je živnou půdou pro satanismus, anarchismus, nacionální socialismus, komunismus.

V porovnání s liberálním parlamentem je stavovský parlament daleko více demokratický. Stavovský volič vybírá k zvolení 1/3 poslanců z výkoných příslušníků svého oboru, odborníků svého stavu, s morálkou, která je vizitkou jeho jména. Další 2/3 poslanců tvoří rektoři vysokých škol, přednostové výzkumných ústavů, významní tvůrci díla vědecké nebo umělecké hodnoty. Ti jsou jmenováni.

Aby se nenavrátily doby materiálního nemravného nihilismu, který nabubřelým popíráním veškeré božské a ideové náplně života rozvrací mravní základ národa, považuje stavovská demokracie náboženskou křesťanskou výchovu ve školách za základní nutnost státu, protože právě vznik republiky podkopal víru v Boha a nahradil ji čistě materiálními zájmy. Tak se ateismus po vzniku republiky stal mezistupněm k zednářské světovládě v dnešní době.

Ministerské soukolí je ve stavovském státě rozděleno do tří skupin:

1) mocensko-politické (vnitro, zahraničí, národní obrany)

2) ekonomicko-finanční (ministerstvo stavů, financí, veřejné práce, dopravy)

3) kulturně-sociální (ministerstvo spravedlnosti, zdravotnictví a sociální péče, školství a osvěty) Základní rozpory se tak dají řešit demisí dotyčné ministerské skupiny, zatímco ostatní aparát pokračuje bez poruchy v činnosti a odstraní se jeden z ošklivých stínů liberálního státu, kde ta či ona politická strana hrozbou vládní krize si vynucuje splnění svých požadavků, často neprospěšných celku a často škodlivých pro občany a stát.

Dobře organizovaný a správně vedený chod státu musí být nezávislý na politicích, aby sloužil zájmu celého národa a jeho budoucnosti. Jen volná demokratická diskuze je zárukou svobody názorů.

Úřední aparát musí být oproštěn od byrokratické zpuchřelosti a zbytečného papírování, aby bylo zřejmo, že správní úřady jsou zde pro občany. Policie musí být svými kvalitními zaměstnanci na úrovni, aby stačila ruku v ruce s justicí potírat zločiny, které ohrožují bezpečnost občanů.

Tip ke stažení: Konec liberalismu v Česku. A co dál? – Mgr.Ladislav Malý

Generál r.l. Radola Gajda ve svém pojednání “Stavovská demokracie národního státu” považuje náboženskou výchovu ve školách za nutnost, na rozdíl od svobodného zednáře a prvního prezidenta ČSR Tomáše G. Masaryka. Měli jsme za 1. republiky taky strany stavovského uspořádání, jejichž vůdci usilovali o stavovskou demokracii v republice, kde vládla tuhá cenzura tisku, vydávaná za “Masarykovou demokratickou učebnu”, že se dle Masarykových slov musíme učit demokracii po 300 letech nadvlády Habsburků.

Stavovské strany byly: republikánská (agrární), NOF a živnostenská. Lidová strana jí nebyla, díky Janu Šrámkovi. V r. 1939 se měl konat sjezd ČSL a předpokládalo se, že na sjezdu lidovců bude zvolen novým předsedou strany kanovník Bohumil Stašek místo Jana Šrámka, stoupence svobodného zednáře Beneše. Jenže přišel Mnichov 1938 a po něm 15. březen 1939, pak úlet Šrámka do Londýna a po 9. květnu 1945 další pronásledování, popravy a vězení v rámci nových vítězů pravdy – národněfrontovních bojovníků čtyř povolených politických stran, levicově orientovaných, neboť všechny strany pravice byly zakázány, pod vlivem KSČ.

Slib pro Selskou jízdu, výkvět republikánské strany, zněl:

My, členové Selské jízdy, slibujeme na svou čest při památce bratří, sester, otců, kteří dřímají svůj věčný sen v rodné půdě, při lásce našich matek a památné krvi, jež byla prolita za vlast a národ, že budeme vždy věrnými členy selského bratrstva, věrni svému stavu, národu a republice. Slibujeme pracovati pro pravdu a právo, jako věrní strážci národa a republiky, a jsme ochotni hájit ze všech sil i se zbraní v ruce svobodu vlasti.

Slib v NOF zněl:

Při všem, co je mi drahé a svaté, při rodné hroudě a památce bratří, kteří v ní dřímají věčný sen, při lásce matčině, při krvi posvátné, jež kdy byla prolita za vlast a národ – slibuji, že budu vždy věrně sloužit jedině národu Čechů a Slováků. Slibuji, že budu ve všem poslušen vůdce a povolaných činitelů a budu mlčenlivý, bude-li mlčenlivost nařízena. Blaho vlasti mi bude vždy nejvyšším zákonem.

Autor: MUDr. Jaroslav Lhotka. Jaroslav Lhotka (* 18. října 1938) je český nacionalistický politik, aktivista a publicista, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za formaci Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (republikáni). Zdroj: Wikipedie.

Zdroj článku: http://hedvicek.blog.cz/1407/stavovskou-demokracii-za-poradek-ve-state

Stavovský stát 2021