Spolkový president

Spolkový president je volený v tajných volbách dvoukomorovým spolkovým Parlamentem na zákonem danou dobu, je současně předsedou ústřední (centrální) Spolkové vlády. Členové vlády – nemusejí být členy Parlamentu – jmenuje je předseda vlády (president České spolkové republiky); při jejich volbě záleží na volném výběru presidenta, jejich počet je dán zákonem a má být co nejmenší, protože hlavní tíže řízení leží na vládách jednotlivých spolkových zemích. President – kromě jiného – jmenuje svou Radu poradců, pakliže není Rada presidenta při jednokomorovém Parlamentu.

Z důvodů bezpečnosti a obecné mravnosti president může vydávat nařízení zákonné povahy bez schválení Parlamentu. President musí zákony vycházející z Parlamentu pro jejich platnost kontrasignovat. Zákony se mohou do Parlamentu dvakrát vrátit, potřetí je zákon anulován; president má právo veta. Rozhodnutí presidenta nelze přehlasovat.

President je vrchním velitelem armády a zpravodajských služeb; má možnost udělovat milosti. V případě dopuštění se zvlášť hrubé chyby v jeho rozhodnutí, zejména v oblasti mravopočestnosti, může být odvolán Parlamentem nebo Ústavním soudem; to se ale netýká jeho pravomocí vetovat zákony. V případě jeho odvolání padá i vláda, neboť je současně jejím premiérem.

V právním systému Spolkového státu musejí existovat pojistky proti presidentově zvůli, musí být zákonem přijatá ochrana systému stavovské společnosti.

Centrální spolková vláda

Spolkovou vládu, kterou jmenuje spolkový president, který je současně jejím předsedou, má sídlo v hlavním městě Praze. Spolková vláda má jen tolik resortních ministrů, které navenek reprezentují stavovský stát a řídí celostátní zájmy republiky, opět je to vláda odborníků. Naše představa: Spolková vláda je složená z ministra vnitra, obrany, financí, zahraniční, zahraničního obchodu. Důraz, jak už bylo řečeno, je kladen na subsidiaritu v oblasti řízení, což v tomto případě znamená, že hlavní podíl v řízení jednotlivých spolkových zemí mají vlády zemské. Ministr vnitra spolkové vlády jmenuje okresní hejtmany.

Zemský hejtman

Zemského hejtmana volí zemský jednokomorový sněm, a to na zákonem danou dobu. Je představitelem zemské vlády, kterou jmenuje buď z členů zemského sněmu, nebo dle vlastního výběru; členové zemské vlády ale musejí pocházet z té konkrétní země. Zemský hejtman má právo na určitý počet poradců.

Zemská vláda

Zemský hejtman jmenuje zemskou vládu, v jejíž pravomoci je vše ostatní, co nemá na starosti centrální vláda. K tomu musí být uzpůsobená daňová politika České spolkové republiky. Je nutno připomenout, že stát, ale i jednotlivé země, aby fungoval k spokojenosti občanů, má a musí do řízení své země investovat velké výdaje, čemuž musí odpovídat také jeho příjmy; cílem je vyrovnaný rozpočet.

Okresní hejtman

Okresní úřady ve spolkové republice jsou nevolené; jejich aparát tvoří zkušení a kvalifikovaní profesionální úředníci. Okresní úřady mají v čele okresní hejtmany, které do úřadu dosazuje ministr vnitra, jemuž také podléhají; tvoří jakousi prodlouženou ruku státní moci na okresech. Okresní hejtmani kromě jiného jmenují také okresní velitele policie.