Moderní český stát zdědil území v historických hranicích Českého království, kodifikovaných mezinárodními úmluvami, naposledy k roku 1993. Naším cílem je napravit poruchu organického vývoje státu a národa po systému liberální demokracie, ale i po předchozích politických systémech.

České království v sobě obsahuje země Čechy (Bohemii), Moravu a Slezsko; neexistují zde žádné relevantní etnické menšiny a v českém národním zájmu je, aby tomu bylo tak bylo i nadále. Ve státě, který je složen z několika historických a svébytně kulturních zemí, nelze v rámci spravedlnosti hovořit o unitárním státě, ale jen o státu, v němž najdou svou identitu všechny země. Jako státotvorné uspořádání může být autonomie nebo federace, myslíme si ale, že nejlepší státotvorné uspořádání pro naši republiku je spolkové uspořádání; všechny uvedené země v něm najdou svůj rovnoprávný vztah a identitu.

Po roce 1948 bylo v Československu zrušeno zemské územní členění. V minulosti historické korunní země byly východiskem českého státního práva – český stát nikdy nezanikl. Zemské zřízení a členění – Čechy, Morava, Slezsko – převzala 1. republika. Ve dvacátých letech 20. století se správní aparát země Slezsko sloučil se správou Moravy a vznikla tak zjednodušená správa země Moravskoslezská. Ovšem země Slezsko ani Morava tím nezanikla.

Česká republika je snad jediný stát na světě, který ve svém Velkém znaku prezentuje země, které jsou součástí jedné republiky, leč tyto historické země nemají své zákonem ustavené hranice. Cílem stavovské demokracie je decentralizace státu, tj. obnovení zemského uspořádání v historických a kulturních hranicích českého státu, přičemž zmizí krajské zřízení zavedené komunisty.

Kdybychom zrušili kraje, ušetřili bychom výdaje na provoz krajů, což v současnosti činí 10 miliard korun ročně. Tím by se i zredukoval politický provoz – 675 krajských zastupitelů a přes 8 tisíc úředníků.

V rámci českého státu vzniknou tedy spolkové země Čechy, Morava, Slezsko s historicko-kulturními a zemskými hranicemi a se samostatným správním řízením a s příslušnými insigniemi; jako čtvrtá spolková země bude hlavní město Praha. Vznikne tedy Česká spolková republika (ČSR).

Dalším státoprávním členěním spolkových republik budou politické okresy a samostatné samosprávné obce.

Zdroj: Národní demokracie

– –

Dočtěte se více o podobě České spolkové republiky (ČSR)