Manifest mezinárodní Třetí pozice je duchovně motivovaný pohled na svět, který odmítá přijatou moudrost moderního světa, že všechny národy a kultury jsou navždy odsouzeny k volbě mezi levicí a pravicí, socialismem a kapitalismem. Třetí pozice, založená na důkladném poznání lidské přirozenosti a jejich zájmů, neusiluje o životaschopný centrismus, ale o způsob myšlení a jednání, který skutečně překračuje sterilní nenávist moderního světa. Třetí pozice je tedy politickým krédem 21. století.
Obsah manifestu Třetí pozice:
1) PRVENSTVÍ DUCHA
2) MRAVNÍ ŘÁD
3) OPOZICE PROTI MATERIALISMU
4) SIONISMUS A PALESTINSKÝ LID
5) IDEÁL VLÁDY LIDU
6) RASOVÁ A KULTURNÍ ROZMANITOST
7) OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
8) HROZBA VLÁDY PENĚZ
9) SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ
10) SVĚTOVÁ NÁRODNOSTNÍ REVOLUCE
Je nedílnou součástí naší politické tradice, že člověk je, zcela zjevně, komplexem Ducha a hmoty, a že prvenství leží právě na Duchu.
Bez všudypřítomné duchovní revoluce – metody očisty a zlepšování se, kterou jednotlivec vykonává pro život – se naši bojovníci nebudou lišit v žádném podstatném smyslu od zdegenerovaných, kteří dali vznik hrůzám moderního světa, a kdo jednali na čistě materialistickém pojetí života a historie.
Je to přesvědčení Třetí pozice, že celosvětové národní revoluce může být dosaženo pouze formováním „nového člověka“, bojovníka, který praktikuje to, co káže. Takový nový člověk musí ztělesňovat náš ideál takovým způsobem, aby v sobě působil jako nejvyšší forma propagandy pro Třetí pozici ve společenství, ve kterém žije a pracuje. Stejně tak je přesvědčením Třetí pozice, že nádhera Evropy, vnímaná historicky a kulturně, má své kořeny v doktríně a praxi křesťanské víry.
Pokud má tedy Evropa znovu získat smysl pro osud a poslání, musí se vrátit upřímně a bezvýhradně ke křesťanské víře. Jak každý jednotlivec rozvíjí své duchovní kvality, Evropa se tím posouvá směrem k Novému Impériu (IMPERIUM EUROPAEUM).
Protože degenerace moderního světa je založena na nemorálnosti a amorálnosti, je důvodem, že svět regenerace může být postaven pouze na morálním řádu a křesťanských hodnotách. Třetí pozice je přesvědčena, že je nezbytné, aby lidé pochopili, že na rozdíl od propagandy sdělovacích prostředků současné společnosti, existuje v našem světě pravé a falešné, správné a škodlivé, dobré a špatné, a nikoli řada stejně platných názorů a možností (relativismus), jak tvrdí materialisté. Aby měl morální řád nějaký skutečný význam, musí být nutně založený na neměnném principu, že jen pravda má skutečná práva.
Jelikož je rodina prvořadým prvkem a stavební jednotkou každé zdravé společnosti, vyplývá z toho, že její síla a jednota jsou nezbytné pro stabilitu, štěstí a rozvoj národa ve všech jeho aspektech, hmotných i duchovních. Z tohoto důvodu se Třetí pozice staví proti všem agenturám a politikám, které se snaží jakýmkoli způsobem omezit, podkopat nebo zničit rodinný život.
Kromě toho věříme, že zdravé společnosti a velké rodiny jdou ruku v ruce; proto se domníváme, že stát je povinen učinit vše, co je v jeho moci, aby se velké rodiny staly normou v naší společnosti.
Třetí pozice tvrdí, že je zcela proti „legalizaci“ potratů, umělé antikoncepci, eutanazii, rozvodům, homosexualitě, genetickému experimentování na lidech v jakémkoli věku a to i na zvířatech, protože je to v rozporu s Božím zákonem a objektivní pravdou a je to do očí bijící chování a zcela neguje životní principy Třetí pozice jako ideologie a způsobu života.
Třetí pozice také prohlašuje, že pro to, aby tento morální řád vznikl, je životně důležité, aby mladé i budoucí generace čerpali znalosti nejen z knih, ale také skrze cesty sebeobětování a snahou o duchovní dokonalost, které dávají vyrůst ctnostným a čestným individualitám. Tímto způsobem vychováme lidi kvalitativně nadřazené ve všech ohledech oproti stále odlidštěnějším hordám, ve které se záměrně proměňují všichni skrze současnou „výchovu“.
Francouzská revoluce (1789) byla primární událostí, která přivedla filosofický materialismus na světovou scénu.
V následujících dvou stoletích síla organizovaného naturalismu ve všech svých rozmanitých podobách – tj. systematická tendence popírat realitu duše a ducha v teorii i praxi – neustále roste do takové míry a hrozby, že pohltí celý svět.
Materialismus ve válce s Duchem na sebe vzal mnoho podob; někteří podporovali jeho cíle s velkou precizností, zatímco jiní tak činili s mnohem menší rafinovaností, ovšem všichni se přičinili ve větším nebo menším měřítku, ke stále rostoucímu utrpení lidstva.
Naturalistické směry, které v naší době napáchaly největší škody, můžeme vyjmenovat: Svobodné zednářství, liberalismus, nihilismus, kapitalismus, socialismus, marxismus, anarchismus, modernismus a New Age.
Každý z těchto proudů má jako základ materialismus a ukázal se v praxi jako filosoficky nesprávný a zcela zdiskreditovaný.
Třetí pozice tyto směry bezvýhradně odsuzuje a potvrzuje, že opozice vůči všem formám materialismu je ústředním bodem ideologie Třetí pozice.
4. SIONISMUS A PALESTINSKÝ LID
Sionismus jako organizované politické hnutí je staré víc než jedno století, a přesto už před více než stoletím vybudoval mocenskou strukturu kolosálních rozměrů, která obklopila téměř celou zeměkouli a dnes tomu není jinak. Tato struktura zahrnuje nejen nezákonný izraelský stát zřízený na ukradené palestinské zemi, ale také mocenské základny, které sionisté vybudovali v oblastech politiky, ekonomiky a médií, zejména v USA a Evropě.
Netřeba dodávat, že tato mocenská struktura existuje, aby sloužila a rozšiřovala zájmy mezinárodního židovstva, a to lze provést pouze na úkor domorodého obyvatelstva, které ztratilo kontrolu nad svými zeměmi ve prospěch této diskriminační světomafie.
V Palestině na sebe vzala sionistická kontrola brutální a zjevnou podobu, zatímco na Západě měla tendenci být ve svých metodách mnohem mírnější; metody ať nyní ustoupí stranou, výsledek je stále stejný. Zatímco existuje sionistické světové dominium, našim národům jsou upírány práva na svá národní sebeurčení. Je to nesnesitelné postavení a nemůže být nadále upíráno. Třetí pozice potvrzuje, že je rozhodně proti politickému, ekonomickému a územnímu imperialismu sionistického hnutí a prohlašuje, že všechny národy mají právo zcela určovat svůj osud a to jak bez přímého, tak i nepřímého vlivu sionistické moci.
Třetí pozice také odmítá palestinský loutkový stát, který byl zřízen na příkaz mocností, které stojí za Novým světovým řádem, neboť jeho samotná existence neguje základní víru palestinského národního hnutí: že celá Palestina má být řízena jejími skutečnými obyvateli, Palestinci. Každá smlouva, jakákoliv politická diverzita, která popírá tuto zásadu v její bezúhonnosti, je nutně nespravedlivá a musí být proti všem, kdo hledají pravý mír a spravedlnost.
Pozn.překladatele: Mezinárodním židovstvem autoři manifestu chápou jako skupinu nejbohatších elitních rodin, které jsou vůdčí představitelé mezinárodního sionisticko-kabbalisticko-talmudského židovstva, nikoliv všechny ž(Ž)idy jako takové.
Jádrem přesvědčení Třetí pozice je, že harmonie a mír uvnitř národů a mezi národy se může pravdivě uskutečnit pouze tehdy, když každý národ usiluje o vytvoření nezbytné jednoty, která přesahuje skupinové nebo vlastní zájmy.
Příliš dlouho byl osud národů jen hračkou ať již zkorumpovaných, tak dřív nebo později zkorumpovatelných politických stran, mocenských klišé a přímých tyranů; je nyní naléhavější než kdy jindy, aby hmotná a duchovní integrita národů a kultury vstoupila do své vlastní podstaty bytí.
Přesvědčení Třetí pozice je, že této vitální jednoty lze dosáhnout pouze prováděním důkladného programu decentralizace, zejména v politické sféře, kde je moc stále centralizována ze dne na den. Tento program politické decentralizace nazýváme “všeobecnou vládou”.
Ve své podstatě se jedná o systém samosprávy lidí, který začíná na úrovni nejnižšího sociálně-životaschopného celku (pozn.překladatele: u nás je to obec) a rozšiřuje se o řadu organicky propojených struktur až na národní úroveň. Je to přímá účast celé dospělé populace v rozhodovacím procesu – lokálním, regionálním i národním – a čerpá svou sílu ze skutečnosti, že všichni lidé vyjadřují svá přání a mají je řešit řádně jmenovaní zástupci lidu. (pozn.překladatele: jinými slovy se jedná o decentralizovaný stavovský stát bez politických stran, kdy zástupci lidu jsou zvolení představitelé dané skupiny – stavu).
Lidé však musí jednat v rámci přirozeného mravního zákona, pokud mají být jejich přání platná; to znamená, že lidé neučiní „pravdu“ díky hlasování, jejich politické činy musí odpovídat objektivní pravdě. Kdyby tomu tak nebylo, byli bychom konfrontováni s bludnými názory lehce manipulovatelné majoritní většiny, kde se odhlasovaná „pravda“ může lišit ze dne na den, podle nálady lidí (pozn.: tzv.přímá demokracie).
Třetí pozice tvrdí, že všechny zdravé společnosti jsou postaveny na uznání Božího Zákona a “práv pravdy”, a nikoli na občanských ústavách a zákonech práv, které byly založeny a uvaleny na naše národy na základě nepřátelských zájmů usilujících o podporu liberalismu a relativismu. Ohledně morálních zásad si bereme za vzor (tradiční) morální učení Církve.
6. RASOVÁ A KULTURNÍ ROZMANITOST
Lidský druh je tvořen mozaikou různých ras a kultur, což je zcela v pořádku, a přesto jsou zde neuvěřitelní šílenci, co chtějí zničit toto bohatství a rozmanitost lidského druhu, aby je nahradili masou bez kořenů, postrádající svou identitu a historii. V takovém světě přípomínající noční můru by slova jako rasa, národ a kultura přestaly mít význam.
Jinými slovy, tento nucený multikulturalismus a multirasismus se snaží zničit živnou půdu, v níž mají všechny národy své kořeny, svou identitu, své bytí. Třetí pozice odmítá všechny pokusy uvalit na lidstvo tuto nelidské podrobení se. Třetí pozice trvá na tom, že je zdravé a Bohem posvěcené, aby lidé měli pravou lásku a upřednostňovali jedince svého vlastního druhu; stejně tak trvá na tom, že tento zdravý instinkt musí být doplněn upřímným respektem k těm, kteří mají odlišnou rasu či kulturu a jednají na stejném principu.
V důsledku toho Třetí pozice podporuje koncept rasového separatismu, při němž různí lidé a kultury spolupracují v atmosféře úcty a porozumění k jejich vzájemnému prospěchu a chrání se navzájem od multirasové a multikulturní propasti. V boji za zachování lidské rozmanitosti bude hrát významnou roli opětovné usídlení ras v zemích svého původu a přímo napomůže boji za vybudování mírumilovnějšího světa.
7. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Každý rozumný jedinec, ať už je kdekoli na světě, si přeje žít v prostředí, které je krásné a zdravé. Vzhledem k tomu, že lidí, kteří se hlásí ke Třetí pozici, je stále více a to z celého světa, vyplývá z toho, že jsme odhodláni zajistit, aby všechny národy a kultury jednaly k zachování krásy a rovnováhy světa, který všichni sdílíme, k našemu vzájemnému prospěchu.
Tato touha však nevyžaduje vytvoření všemocných globálních policejních orgánů – jak prosazují ekofanatici a New age šílenci – ale spíše vytvoření skutečného porozumění mezi národy. Flóra, fauna a velké vodní toky světa existují ve složitém a dynamickém vztahu, který umožňuje lidstvu žít a rozvíjet se. Je zjevně v zájmu všech zachovat tento životodárný vztah.
Z tohoto důvodu Třetí pozice potvrzuje, že bude působit jako orgán omezující ničení našeho společného domova, ať už je to díky chamtivosti kapitalistických nadnárodních korporací či mánií pro industrializaci ze strany socialistů, dravosti mezinárodních bankovních domů nebo našich rádobybudoucích vládců Nového světového řádu.
Člověk má nad přírodou nadřazenost danou Božským právem, ale tato nadřazenost spočívá ve správcovství a péči a v předávání lepšího světa než toho, který jsme zdědili po předcházející generaci.
Třetí pozice věří, že v rozumném společenském řádu je třeba dosáhnout zásadní rovnováhy mezi venkovem a urbanismem. Venkov je sám o sobě zdaleka zdravější, protože má vše, co je pro život zásadní, ale to nijak neubírá na skutečnosti, že doplňkový urbanismus – tvořený vesničkami, vesnicemi, tržními městy, středisky neznečišťujících ovzduší technologický pokrok, lehký průmysl a výzkumné ústavy – mohou člověku přinést mnoho užitku a výhod. Tato rovnováha mezi venkovem a urbanismem je považována za ústřední ve světonázoru Třetí pozice, protože přímo nebo nepřímo určuje mnohem více z programu Třetí pozice.
Žádný racionální člověk nemůže seriózně popřít, že peníze a k nim související láska a chtivost, ovládají moderní svět v míře dosud neznámé v dějinách lidstva. Samotné právo na existenci jednotlivců, rodin, komunit, regionů, národů a kultur je stále častěji určováno údajnou „ekonomickou životaschopností“, jako by peníze byly jediným standardem důležitosti ve všech zásadních otázkách života.
Jinými slovy, peníze, které původně nebyly ničím jiným než užitečným prostředkem k usnadnění života ve stále složitější společnosti, se staly soudcem všeho v životě a ve společnosti. Taková zvrácenost pravého řádu nepřekvapuje, že způsobila bídu a hrůzu v groteskním měřítku: cynicky vyprovokované války; hladomory; znečištění; genocidy; bídu s nouzí; sociální manipulace; drsný konzum; sebevraždu mládeže; rozšířený alkoholismus; rozpadající se rodiny atd.
Třetí pozice tvrdí, že peníze nejsou nic jiného než pokorný služebník člověka a společnosti, služebník, který musí být nucen pracovat pro společné dobro všech, vně i mezi národy. Dále tvrdí, že jelikož moderní bankovní systém praktikuje nejpropracovanější lichvu, jakou kdy svět poznal, vyplývá z toho, že budeme bojovat za jeho zničení a nahradíme jej sociálním bankovním systémem založeným na práci.
Ve výsledku bude veškerý dluh, ať už domácí, národní nebo mezinárodní, který pramení z lichvy, zrušen bez náhrady a vlastníci banky budou nuceni provést restituci jejich nešťastným obětem. Třetí pozice je přesvědčena, že mezinárodní finance jsou jedním z největších zel moderního světa, a jsou tedy vůči programu Třetí pozice vyloženě nepřátelské.
Třetí pozice je přesvědčena, že existuje způsob vlastnictví – v průmyslu, zemědělství, v domácích kruzích – který jde daleko za nelidskou a nespravedlivou koncentraci způsobenou jak kapitalismem, tak socialismem, a který kromě toho, že je převážně praktický, je také dokonale přirozené a v souladu s lidskou přirozeností.
V anglicky mluvícím světě je tato alternativa známá jako distributismus, alternativa vyvinutá a popularizovaná dvěma vynikajícími anglickými autory, Hilaire Bellocem a G.K. Chesterton. Tato forma vlastnictví se vyskytuje v ekonomice, která je decentralizována na nejmenší, životaschopnou jednotku, a výsledkem je nepřeberné množství výrobních a servisních družstev, malých podniků, řemeslných dílen, cechových struktur, řemeslných sdružení, malých podniků, rodinných firem a rodinných farem.
Jedná se o způsob vlastnictví, který podporuje individuální iniciativu a kreativitu, a přesto tak činí pouze v rámci společného dobra. Je to přirozené spojení svobody jednotlivce se sociální spravedlností. Vzhledem k totálnímu neúspěchu socialismu, jeho nepřirozené byrokracii a neefektivnosti a vzhledem k vykořisťování a hrubé nerovnosti, které vyplývají z takzvaného „volného trhu“ kapitalismu, je evidentní, že distributismus bude sociálně-ekonomickým krédem 21.století.
10. SVĚTOVÁ NÁRODNOSTNÍ REVOLUCE
Třetí pozice usiluje o vybudování nového sociálního řádu, a proto uznává, že všechny národy a kultury, které dodržují základní zásady Třetí pozice, musí úzce spolupracovat v duchu vzájemné důvěry a podpory.
Jelikož vítězství národní revoluce v jedné části světa je vítězstvím všech členů Třetí pozice, vyplývá z toho, že každý přidružený člen musí být připraven poskytnout morální, finanční nebo technickou pomoc těmto národním revolucionářům, pokud je to možné, pokud by v jakékoli dané chvíli nastala národně revoluční situace konkrétní země.
Ideologie One World usiluje o úplné vítězství nad světem, to je úplnou negaci všeho, co vyznáváme, a je tedy energicky odmítnuta Třetí pozicí.
Zdroj: https://xa.nop.org.pl/third-position-10-point-declaration/
Zástupcem Třetí pozice v České republice je politická strana Národní demokracie.
Manifest Třetí pozice – politická deklarace ke stažení v PDF
