Autor: Konrad Sitnik – NOP (1994)
Co znamená 150 let v dějinách lidstva – nic. A přesto se za tu dobu stala spousta zla. Jestliže porovnáme těchto 150 let s historií lidského druhu, pak je možné říci, že změny které se odehrály v rámci našich společností, jsou revolucí – revolucí zla, revolucí lži.
Revoluce zla se dotknula jednotlivých lidí. Mužům bylo odebráno právo býti muži; ženám dokázala, že čím méně budou ženami, tím to pro ně bude lepší; z dětí se za každou cenu snaží udělat dospělé. Revoluce zla se dotknula rodiny. Byl zpochybněn základní význam této buňky, která se opírá o ženu a muže. Propagovány jsou volné svazky, legalizují se homosexuální svazky, podle práva se zvrhlíkům povoluje adopce a kažení nevinných dětí.
Revoluce zla se dotknula národů. Patriotismus a národní tradice se považují za pověru a zaostalost. Budoucnost, jaká se chystá pro národy Evropy – to je stát moloch s temným zhypnotizovaným davem, který nemá žádné kořeny, žádnou úctu k zemi, žádné zábrany při konání zla. Revoluce zla je namířena také proti rasám. Rasy existují, rasy jsou objektivním faktem – stejně jako rozdíly, jaké jsou mezi nimi. To všechno je popíráno školstvím a propagandou.
Revoluce zla se dotknula také hodnot, podle kterých žijeme. Rytířská a hrdinská civilizace byla zapomenuta. Nezpochybnitelné pravdy jako čest, věrnost, víra, láska byly nahrazeny materialismem. Materialismus se objevil ve všech aspektech života jako kult peněz, jako absolutizace zisku za jakoukoliv cenu.
Ve jménu zisku se koná masová genocida v podobě potratů, ve jménu zisku se legalizuje eutanázie, pro větší zisky jsou zaměstnávány děti při produkci pornografických filmů, pro peníze se kácí lesy, hubí zvířata, vypouští se smetí a odpady do atmosféry, vody a půdy.
Jak se to stalo, že v tak krátkém čase lidstvo tak zdegenerovalo? Jestliže jsou hromadné sdělovací prostředky na celém světě, nebo téměř na celém světě, klíčovou součástí revoluce zla; jestliže tisk, rádio a televize celou dobu krmí společnost lží, že je dobře, že ti, kteří nás vedou, jsou nejmoudřejší a nemá smysl se vzbouřit, protože i tak se nic nezmění – pak tato permanentní 24-hodinová indoktrinace začala přinášet výsledky. Lidé, kteří jsou od dětství krmeni lží, jsou vychováváni v duchu materialismu – nejsou schopni ze sebe shodit toto břemeno.
Ale současně jsou i tací, kteří se z různých důvodů nedali a nedají pokořit. Takoví lidé jsou v každé společnosti, národě, rase – skuteční obránci nezpochybnitelných hodnot – „Političtí Vojáci“. Jakým způsobem mají válčit – věří, že se jim podaří něco změnit odevzdávajíc hlas jakékoliv politické straně establishmentu? Jakpak by mohli věřit, když se parlementní systém ukazuje fikcí. Osoby, které byly zvoleny do zákonodárných sborů, osoby, které měly reprezentovat své voliče – v momentě vstupu do parlamentu zapomínají, s jakými hesly kandidovaly. Vědí, že nebudou skládat účty ze svých volebních slibů, že se nebudou nikomu zodpovídat.
Političtí vojáci nevěří v parlamentní demokracii. Tento termín vycházející z řeckého spojení slov – demos a kratos – označoval vládu lidu. Vládne teď lid nebo národ? Ne! Je mu povoleno jednou za několik let zvolit ty, kteří budou nejlépe podvádět při volbách. Je mu povoleno během voleb rozhodovat o tom, jestli je genocida dobrá, nebo zlá; jestli člověk, který znásilňuje děti, má být zavražděn, nebo jestli je lepší, aby si na náklady všech odseděl nějakou dobu ve vězení a po uplynutí trestu a opuštění věznice dále znásilňoval. Politický Voják nevěří ve skutečný odpor proti záplavě zla podporováním evolučních změn.
Političtí vojáci věří v „Národní Revoluci“. Čím je národní revoluce: je stejně jako jiné revoluce násilnou změnou politických a sociálních základů státu a národa při současném vyvlastnění statků, práv a vlády jedné třídy ve prospěch druhé, méně bohaté, ale početně silnější? Je to násilný čin spojený s akty bezpráví, krveprolitím a vraždami? Nebo národní revoluce napadá, stejně jako „Velká říjnová socialistická revoluce“, nebo „Velká francouzská revoluce“, soukromé vlastnictví, a tím se stává překážkou rozvoje státu a národa?
Národní revoluce se odehraje násilně – je třeba očekávat i krev, ale ta krev bude krví politických vojáků, fanatiků bojujících za pravdu. Pouze přesvědčení o naší neomezené angažovanosti, jen naše mučednictví může přesvědčit naše protivníky, že nemají šanci. Politických vojáků je málo, velmi málo, proto protivníky nebudou děsit cifry. Počet a finanční možnosti národních revolucionářů mohou vzbuzovat ironický úšklebek a soucit. Avšak ochotu přinést nejvyšší oběti nelze brát na lehkou váhu. Můžete se jich jen bát.
Narodowe Odrodzenie Polski (pozn. překl.: dále také NOP, Polské národní obrození) spojuje ve svých řadách politické vojáky a je otevřené všem, kteří se ve svém životě chtějí řídit nezpochybnitelnými hodnotami: Vírou, prací, ctí – pro všechny, kteří chtějí bojovat za tyto hodnoty. Boj za tyto hodnoty nemusí být hned ozbrojeným bojem, bojem může být také každodenní poctivá práce, každodenní dávání příkladu.
Bojem je propagace ideje národní revoluce prostřednictvím distribuce dopisů, listů a jiných propagandistických materiálů. Součástí boje je práce na sobě samém, na stavu své mysli a těla. Každá práce, která posiluje sílu pravdy a staví se proti revoluci zla, je součástí národní revoluce. Skutečného revolucionáře poznáte pouze v extrémní situaci: zda je ochoten obětovat se ideji, nebo ne.
Tudíž, čím je národní revoluce: je to vnitřní budování postavy „nového člověka“ – postavy politického vojáka, a jeho podpora mezi ostatními.
Tento člověk bude opírat své chování na 6 předpokladech. Jsou to:
1) idealismus – buďte idealisty, protože naši čest nelze koupit;
2) práce – pracujte na realizaci ideje Narodowego Odrodzenia Polski každý den z plných sil, pamatujte, že Velké Polsko není možné vybudovat slovy, ale činy;
3) disciplína – buďte disciplinovaní, protože pouze společnou disciplínou a obětováním můžeme zvítězit – buďte s NOP v dobrém i zlém;
4) čest – bojujte a nikdy neukazujte svou zbabělost – lépe zahynout se ctí ve válce, než žít v podlosti a ničemnosti;
5) sebevzdělávání – učte se, musíte být vzorem pro jiné, musíte být moudřejší než naši nepřátelé;
6) pomoc spolubojovníkům – buďte jednou rodinou – křivda spáchaná na jednom ať je křivdou spáchanou na ostatních.
Realizováním těchto zásad – zvítězíme. K tomu nám dopomáhej Bůh.
Vystoupení Předsedy Výkonné rady NOP Konrada Sitnika na I. Kongresu Narodowego Odrodzenia Polski v roce 1994.
Text vyšel v “Szczerbcu”, časopise Narodowego Odrodzenia Polski.
Překlad: Ing. Karin Szczyrbová
